Jak si Panáček nepotrénoval

"Ironu je furt málo, Panáček půjde do nb dolu na vyučenou, ať nemá roupy. Jak vyleze, bude zkušený kovkop, lepšího minera v okolí nebude a ještě si tam do banky, která je příhodně přímo v dole, bude moci uložit všechno železo, které natěží." Uzavřel diskuzi rozhodně Dynalonn.

S ranečkem buchet tedy Panáček skutečně dorazil do nb dolu. Pocítil nebývalý růst síly, které u normálních povolání jen těžko pohledat. Bankéře skutečně našel v dolech a nezničitelný krumpáč mu dodal dobré nálady.

Tady půjde tréning dolování jako po másle... pomyslel si a pustil se do práce.

Po nějaké době neúspěšného tavení nakopané rudy se již nezdá být tak veselo. Hodina, dvě, ani náznak posunu dovedností z 50%. Nakopaná ruda se ztrácí před očima při neúspěšném tavení a mladý hrdina váhá, co dělá špatně. Tak by se chtěl zlepšovat.

Hlavně neztrácet na duchu. 50% dovednosti je pořád skvělých, i kdybych z dolu odešel, jistě nebude Dynalonn naštvaný. Třeba se to ještě trochu zlepší.

Uplynul den, dva poctivé práce, ale zlepšení stále nic. 

No nic... tady se evidentně nezlepším. 50% je 50%. Rozhodne se Panáček ukončit předčasně svoje učení a opouští důl jako válečník, s nejvyšší silou, kterou rozlišná povolání nabízí.

V Britainu rychle shání drobné, kupuje cestovní knihu, zastaví se doma a už, už má namířeno do Minockého dolu, kde čeká rychlý růst dovednosti směrem k mistrovství.

Když však popadne normální krumpáč, něco není v pořádku... V nb dole práce tak odsýpala - jak po másle se Panáček probíjel tvrdou zeminou s kameny, ale teď? První krumpáč zničený, druhý se co nevidět rozpadne a suti neubývá.

Něco není v pořádku. 

Panáček se tedy zastaví a zahledí se do hloubi duše. 

Panáček, The Warrior... hmm, už to není The Miner... pomyslí si mladík.

Dovednost mining? 0,6%.

Doprčic... povzdechne si zklamaný mladík, strhaným pohledem mrkne na sadu krumpáčů a dá se do tréningu. Ještě že alespoň trochu železné rudy z nb dolu donesl.

Recepty

Rukou jak lopata opatrně otáčí pár listů tmavé knížky. Druhou rukou si mne dlouhý šedý plnovous. Dynalonn se probírá knihami receptů, které mu Ulter s velkou pompou a jiskrou v oku donesl. 

Hmm, vlasce by se hodily. Toho blázna od rybaření neodradila ani poslední smrt někde hluboko v oceánu... 

Prý odrazil od mola ve Scaře a po pár hodinách se vrátil od healera a bez lodi... Uprostřed oceánu černý sloup s hadem? pche, taková blbost... 

Týden na to mu Ulter donesl stoh malých knih. Prý novinka. Teď mu půjde práce od ruky mnohem rychleji, povídal nadšený dobrodruh...

No, surovin to chce více, než když dělám vlasce poctivě. Přemítá zkušený kraft. Fizují velmi málo, za tolik surovin bych jich měl mnohem více i když se občas nějaký nepovede... Ale zase ušetřený čas... 

Vidina hotové práce a vychlazeného pivka... 

"Nejdřív ale chytil slinu, tak šáh kamsi pro pivo" pobrukuje si v duchu starý kovář.

No, vyzkoušíme to. 

Dynalonnovy obratné ruce zkušeně vyrábí jedním receptem dense iron ingot, pak odpočítává o 100 více zpropadených threads, než by bylo normálně třeba. 

Ještě jednou v duchu zanadává na vyšší objem potřebného materiálu a pustí se do zpracování.

Po chvíli práce: You have failed to make anything

Doprdele.

Zanadává kraft a odpočítává nové peníze na nákup nových threads...

Bald Island a zelená potvora

 Zestárlý dobrodruh si popotáhl pásek, aby se mu nezařezával do pupku... Tak je to lepší... kroužková hruď teď sice zřetelně odstává, ale kdo by se ho snažil zespoda píchnout do panděra... I Hell Hound ho raději kousne do lýtka. Takto mu alespoň při boji nespadnou gatě....

Dnes bude jeho den, žádné drama v hlubokých dungeonech, jen vítr v řídnoucích vlasech při plavbě na opuštěný ostrov s krásnou pláží... Bald Island.. kdo ten název asi vymýšlel... plácne se do holého čela...

hm, aha.

Tedy..

Plavba po širém moři a zasloužené poklady. Ulter lehkými doteky oprašuje zteřelou mapu, kterou s kamarády našel ve starých kobkách chráněných hrozivými nestvůrami. První, druhá, ještě Noro přinese jednu... Bere si svoji poslední vzácnou kuši - kuši vyřezanou z elfího dřeva. S touto mocnou zbraní a ve třech to půjde jak po másle. Jen co vykope truhlu, objeví se mocní hlídači pokladů, naštvaní, že byli probuzeni z dlouhého spánku, ale ve třech to jistě zvládnou.

Dobrodruzi přichází na místo, kamarádi se schovávají a Ulter vytahuje lopatu. Hmm, když vykopu všechny tři, třeba se hlídači pokladů povraždí navzájem... Pak to půjde rychle...

Kopne do země poprvé - hned naráží na truhlu.

Podruhé - ha, druhá truhla!

Na kroužkovou zbroj padl temný stín...

Ještě třetí, ještě třetí, to stihnu...

Třetí - objevuje se třetí truhla, když v tom Ulter padá do písku, jak se jeho magické boty boří do písku omýlaného příbojem.

"Utíkej!" našeptávají kamarádi zuřivě z okraje lesíka

Ulter se rychle snaží nasednout na plašící se Llamu, motá se na místě - nalevo, napravo voda z druhé truhla, a poslední směr?

Ulter pomalu přejíždí pohledem od tmavých kalhot, přes tmavý plášť až po nenávistný pohled... Mág jak když teleportuje z hlubin Despisu hledí Ulterovi do očí..

Tak pěkné oč...

Aaah...

Ulter je mrtvý.

V té chvíli se spustil zuřivý boj. Sveřepí hlídači se pouští do sebe...

Freya: "Jé, to je pěknej provok"

Ulter: "Ale já jsem mrtvý"

Freya: "Tak cos tam dělal?"

Ulter: "Spadl jsem pod pláž...

Naštvaný duch zoufale krčí obrysem ramen a zahledí se směrem ke kraji pláže... jak by to nejlépe vysvětlil, že mu zlý a potměšilý svět temného ráje opět naházel nějaké klacky pod nohy?...

Ulter: "Do háje! Kde mám tělo?!"

Kolem ducha Ultera se rázným krokem protáhla dlouhá silueta mocného lorda Lichů.

Ulter: "Tak kde mám tělo?!!"

Noro: "Sežral ti ho Lich."

Ulter: "Prčic, jak je toto možné?!" 

No nic, vezmu druhou výbavu...

Ulter se chvíli hádá s reserem v Britu a pak utíká do svého domku pro náhradní výbavu... to té potvoře zelené nedaruji... moje poslední elfí kuše! 

Vítr ve vlasech, plavba lodí... všechno je najednou nuda, hlavně rychle zpět na prokletou plážičku... poslední elfí kuše!

Ulter už dobíhá k pláži, jeho odvážná družina zatím pacifikuje skupinu hlídačů pokladu... kolem truhel je stále dost silných hlídačů, kterým dominuje vysoká zelená postava pána lichů a prastarý wyrm.

To bude ještě chvíli trvat... 

Ulter natahuje šipu do kuše, když v tom dobíhají vrazi. Dva!

V družině dobrodruhů to zašumí a skupina se rozpadá - Freya se statečně vrhá vstříc vrahům, ale většina skupiny se rychle schovává a čeká na pokyny. 

Jako kouzlem volají dobrodruzi své přátele na pomoc, ale uprostřed noci kouzlo těžko vytáhne spáče z postelí. 

Ulter tedy popotáhne těsné brnění, zamíří svojí +16 těžkou kuši na vrahy a proklíná Licha, který se prochází pár kroků dále s jeho elfí kuší po slunné pláži. 

Boj je zuřivý... Freya málem srazí oba vrahy k zemi, když zasahuje wyrm a mocnými plameny ji posílá k zemi. Ulter rychle oživuje poraženou spolubojovnici před zraky zmatených vrahů. 

Za chvíli doráží další spolubojovníci, ale i další vrazi a po chvíli přetahované čtyři na čtyři skupina dobrodruhů zaujímá výhodné postavení na lodi... běda vrahovi, který vstoupí na loď plnou napřažených zbraní... 

Vrahům dochází nápady a stahují se doplnit zásoby k dalšímu boji.

Ulter: "Rychle, rychle, toho zpropadeného licha! 

Skupina spěšně probíhá lesíkem a pouští se do boje s proradnou zelenou figurou. 

Po chvíli jde nazelenalý Lich k zemi a Ulter se šťastně shledává se svojí kuší a zbytkem své výbavy. To byl zase pro jednou klidný den...

OOC: při kopání truhel pokladů je hráč někdy o nějaké pole posunut. V tomto případě byl Ulter posunut na kraj pláže a spadl tzv. "pod pláž" bez možnosti se pohnout. A ano, LLL evidentně krade celá těla.

Sofiin oltář

Hohohoo, prosmýkl se Ulter okolo zlostně vyhlížejícího hada. Poušť je jich plná. Jsou to škrtící potvory, které člověka rozdrtí i v nejlepším brnění. Není tu vůbec bezpečno. Přitom je to takový paradox. Z jedné strany ostrova ráj a z druhé holá, nehostinná poušť. Brrr, otřepal se, když si vzpomněl na víry rozbouřeného písku a ostrých malých kamínků poletujících za doprovodu blesků a plamenů...

Nečistá poušť to je...

Pomalu jde s Llamou ke břehu do dálky se táhnoucího oceánu, když jej oslní záblesk ostrého světla. Ulter má okamžitě napnutou tětivu a už už se ohlíží, kdo se jej to zas snaží zabít a omylem po něm metá prasátka lesklým kovem, který mu má za chvíli trčet z prázdného žaludku - údělu neschopného hrdiny. Civí do prázdna, když se před ním z ničeho nic na výběžku rozpáleného písku zjeví oltář...

Ulter pomalu přichází k mramorovému podstavci, na němž leží kniha kouzel. Vedle sloupů magie po obou stranách stojí sochy Sofiiných strážců. Ulter si vzpomněl na bohyni Sofii a rozpustile se k ní pomodlil... Jen štěstí mě mohlo zavést k jejímu oltáři, teď mě určitě bude čekat dobrodružství na jehož konci najdu pořádný poklad. Chvíli prohlíží oltář, když se mu v hlavě začíná ozývat hlas.

"Je třeba učinit nejvyšší oběť..." Ulter se zděšeně podívá na svou novou kuši a na poloprázdný toulec šipek... Ne, proboha, čím bych střílel ?!
"Nejvyšší oběť!" Naléhá hlas...
Ulter udělá pár kroků vpřed na oltář a v hlavě se mu rozezní podivné zvuky... Tak vzdálené... Už je téměř připraven opravdu odevzdat nejvyšší oběti - přivázat k oltáři vyhublou llamu a odevzdat i kuši a šipky... To bohatství, co mu Sofie jistě přinese, když učiní svou oběť...

Pak se zamyslí a pohlédne do sloupců magie... Připadají mu povědomé... Jaké účinky asi mají ? Ví moc dobře, že by měl jít zavolat zkušené mágy, aby je prověřili, ale pak by se s nimi musel dělit o odměnu...

Opatrně, krůček po krůčku vstoupí do aury vyzařující ze středu jednoho ze sloupců..

*Puuf !* Zatočí se mu hlava a ztratí zem pod nohama.
Když vylekaně otevře oči, stojí na oltáři. Hlavou mu bleskne bohatství a dobrodružství pod ochrannými křídly bohyně Sofie, když...

Aaaagh.

Ulter se zhroutí z oltáře mrtvý. Jako duch se kouká naštvaně na oltář, kde se objevila jeho kniha kouzel a naštvaně se vydá zpět do města hledat léčitele.

Když jej léčitel oživí, utíká Ulter zpět pro své věci.

Po strastiplné cestě pouští přichází k tělu a navléká se zpět do svého brnění... Když je oblečen, nasazuje si klobouk a dojde mu, co bylo tou nejvyšší cenou.

Vlasy ! Ten zpropadený oltář mu spálil jeho krásné, dlouhé, světlé vlasy !

Grrr...

Ulter se naštvaně otáčí, ukazuje na oltář nehezké posunky a odbíhá zpět do pouště vstříc dalším dobrodružstvím.

Llama story

Dlouhá hůl stočená na konci se pomalu přibližuje k Llamě.

"Miloučké zvířátko, budu tě krmit..." Mluví tiše ke zvířeti Ulter-Bes.
"Pojď ke mě, neublížím ti..." Pokračuje navýsost podmanivým hlasem.

"Vždy jsem si přál takové zvířátko, jako jsi ty..." Div, že nešeptá Llamě do chlupatého ouška...

Tak nádherné zvířátko jako jsi ty Llamo jsem už dlooouho neviděl... Prosí Llamu, aby si nechala omotat jeho vodítko kolem bílého krčku.

Pak se však zastaví. Podívá se pod sebe a uvědomí si, proč mu Llama nevěří.

Neschopný tamer Ulter se po čtvrt hodině nesmyslného snažení naštvaně otáčí a jde si koupit další Llamu k vydřidušské hlídačce vězňů...

Kvér

Ulter vesele pobíhá po Ilshenaru, tak dlouho nebyl v přírodě... Propastná hloubka pralesa s nebezpečím na každém kroku přímo vyzývá k potírání zla objevujícího se v koutech této divočiny.

Jde směle, vesele a pomalu nabíjí svoji drahocennou stříbrnou kuši, moc dobře ví, že se jen tak k dalšímu tak vzácnému, stříbrnému předmětu požehnaného elfy nedostane. Je to dobrá zbraň, má ji již dlouho, předlouho... ani již nepamatuje chvíli, kdy si z ní naposledy zastřílel, natož zabíjel nemrtvé.

Ale opět to přijde - v tom močálu na něj číhají, jen netuší, že on o nich ví...

Další chvíle plížení... Kůň se neklidně otáčí. Ulter zachytí pohled zvířete a dojde mu, proč je kůň tak neklidný. Není v divočině sám...

Prokletá je chvíle, kdy se lovec stane štvanou zvěří.

Ulterův kůň zběsile probíhá močálem a míjí nepřátele, kteří se jistě vysmívají jeho strachu v očích. Za jeho zády se žene další zvíře s nekromantem v sedle. Na Ulterovu zbroj dopadají blesky, zmítá se v plamenech, ani nestíhá uhýbat... Proklíná se za dlouhá léta tloustnutí, teď za ně jistě draze zaplatí, roztřesené ruce sotva svírají uzdu, na protiútok není ani pomyšlení. Jsem snadná kořist, pomyslí si, příliš snadná... Prudce stočí koně opačným směrem, než jel původně a ujíždí chvíli sám. Že by ho setřásl ? Ne. Neujíždí sám, vrah si jej nadběhl.

Kdysi to byl denní chleba, jako mladý bojovník chaosu honil nečestné vrahy po okolí Britainu, dnes však s hrůzou v očích a bušícím srdcem brázdí močál a zoufale se snaží objíždět všudypřítomná strniska a lijány.

Nějakou chvíli to trvalo, než to vrah vzdal, Ulterovi již došly síly a zpomalil do resignované chůze, kdy si s těžkým oddechováním obvazoval hluboké rány... Jeho nepřítel však byl již také vyčerpán, až se společně zastavili.

"Hehe", začal vrah, "takovou pěknou zbraň jsem mohl mít, jen kdybych tě udolal".

Ulter, ještě roztřesenou ruku, nechápe obrat situace. Ne, opravdu jej nezabije. Už na to nemá sílu. Ano, vyhrál jsem ! Nezabije mne, uteču !

"Dřív bych s tebou bojoval", vysvětluje čestně vrahovi, "ale teď sotva mohu dýchat... Ale počkej příště." Rozloučí se s vrahem a rychle se teleportuje do bezpečí svého domu.



O dva dny později, opět sundává ze zdi svou oblíbenou kuši. Tentokrát mi nemrtví neutečou, pomyslí si umíněně. Žádného vraha dnes nepotkám a budu to já, kdo bude zabíjet.

"Kal Xen", čaruje Ulter medvědy na pomoc, vyšel ze cviku a je pomalý... Dva, tři, deset mrtvol již nechal za sebou, když se dostává k dalšímu. Natahuje kuši, míří...
Šipka hvízdne za běhu vzduchem, síla rány láme nečistou kostru a stříbro ji rozežírá, že se z ní jen kouří...
V tom však z ničeho nic se Ulter zasekne. Stojí na místě, ani se nehne... Moje kuše... je poslední, co jej napadne...



OOC : cc v důsledku plánovaného odpojení elektrické energie na 5 hodin - žádnej net, žádná uo, žádná záchrana, žádná +10 silver hc

Jak mě málem dostala Žloutenka

Čtvrtek, únor 22, 2007

Jak mě málem dostala Žloutenka

Vesele zabodávaje ostruhy do slabin koně přiběhl Ulter k rezidenci. Již ho omrzel starý nábytek a tuny pestrobarevných vzácností, na které si potrpěl jeho spolubydlící. Vzal tedy vše do svých rukou a přestavil nábytek v domě. Po pořádné práci však musí být pořádná odměna a tak se Ulter vydal do Britainské hospody. Nejdřív si chtěl zahrát šachy, ale když zjistil, že štamgasti poztráceli polovinu bílých figurek zlostně si koupil piva a několik flašek pálenky a už se těšil, jak si z nich doma udělá bar. V Britainu, kde má uložena brnění viděl zavěšeny na stěně kegy s lektvary a tak se rozhodl, že stejně naloží se svým alkoholem.
Ulter si nalil do injekce novou přísadu jejíž recept našel připíchnut na jednom vývěsním štítu a zapíchl injekci. Flašky se několikrát rozkutálely všude okolo a Ulter vyndal injekci. Několikrát činnost opakoval a snažil se přijít na to, kde udělal chybu. Nakonec své dílo vzdal a odložil na další den. Ráno moudřejší večera, myslel si, ale než půjdu spát, ještě odnesu do Britainu náklad svitků se světlem.
Ulter seslal teleport a už si chystal svitky, když mu někdo zafuněl na zádá...
Naprosto vyděšen noční návštěvou vykřikl Ulter a zahodil svitky. Polekán rychle přerušil teleport a začal si prohlížet koně.
Koně ?! Proboha, co to je ?
Zaskočený Ulter začal blekotat něco na pozdrav...
Hnusný žlutý kůň zařehtal a začal se k vyděšenému Ulterovi lísat. Hned mu bylo jasné, že to není obyčejný kůň. Byla to Žloutenka. Přesto, že ji Ulter nikdy předtím neviděl cítil z ní pach smrti. Tak málo chybělo a mohl ležet bez duše na podlaze a jeho duch by navždy opustil tento svět...
Napjatě očekávaje nejistý osud začal hladit smrtelnou nemoc po hřívě. Klepaje strachy si opakoval naštvaným hlasem : "Už nikdy nebudu sám míchat do injekce recepty, kterým nerozumím i kdyby je psali ti nejzkušenější feťáci, už nikdy, nikdy víc..."
Ulter stoje jak opařený se sevřeným žaludkem pozoruje koně, který se začal procházet po domě, kůň přišel ke dveřím, otevřel, zamával kopytem a odkráčel do lesa...
Ulterovi spadl kámen ze srdce. Je živí a zdravý a Žloutenka ho opustila... Měl štěstí, ale než se zas bude pokoušet věšet lahve na stěnu, vyhledá pomoc někoho zkušenějšího...

(injekce - joko, recept - skript, žloutenka mě stihla asi kvůli špatnému skriptu (taky jsem se mohl zeptat, co ke mě koně přivedlo..), ale skript byl z ofic. fóra, tak nevím, co bylo špatně...)